Abstract des Autors

Naším cílem bylo porovnat počet vystřelení, zásahů brankáře, pokusů o přihrávku, úspěšnych přihrávek, délku vedení kotouče, situací 1-1, faulů a gólů v minihokeji v závislosti na velikosti hrací plochy a počtu hráčů. Byla také zodpovězena otázka: Jaká je nejvhodnější organizace hry a velikost hrací plochy na základě poměrově nejvyššího součtu sledovaných herních činností? Na základě 40 videozáznamů utkání hráčů ročníku 2007 byly analyzovány sledované herní činnosti. Ty byly porovnány v rámci jednotlivých organizací hry a struktur hrací plochy, byla určena statistická významnost jednotlivých rozdílů. Hrubé skóre bylo převedeno na standardizované skóry, T-body. Na základě hodnot T-bodů byla určena nejvhodnější velikost hrací plochy a počet hráčů pro efektivní zdokonalování námi sledovaných herních činností. Na základě analýzy herních činností při minihokeji v závislosti na organizaci hry a struktuře hrací plochy bylo zjištěno, že nejvyšší využití frekvence užití míry vybraných herních činností nastává pro hráče mladšího školního věku při hře 3-3 na poloviny plochy. Dále byla zjištěna efektivita rozvoje jednotlivých herních činností při dané organizaci a struktuře. Také byla zjištěna statistická významnost jednotlivých rozdílů četnosti užití herních činností při jednotlivých organizacích hry a strukturách hrací plochy, kdy 12 ze 48 rozdílů bylo statisticky významnych.

Abstract des Autors

Our objective was to compare the number of shots, goalkeeper saves, pass attempts, pass completions, time spend puckhandling, situations 1-1, fouls and goals in minihockey depending on the size of the playing area and the number of players. Also the question was answered: what is the best organization of the game and the size of the ice rink based on proportionately the highest total viewed gaming activities? We analyze the viewed activities based on 40 video recordings of games of players born in 2007. These were compared taking into consideration the individual game organization and structures of the ice rink; thereafter the statistical significance of individual differences was determined. Subsequently, the raw scores were converted into standardized scores, T-points. Based on the values of T-points the most appropriate size of the ice rink and number of players for an effective development of the gaming activities was determined. Based on an analysis of the minihockey gaming activities depending on the game organization and structure of the ice rink, it was found that the largest use of frequency of the rate of utility of the selected gaming activities for primary school age players occurs when playing 3-3 half-ice. Thereafter, a comparison of the game organizations and structures of the ice rink in terms of efficiency in the development of various gaming activities was carried out. Also a statistical significance of the individual differences in the frequency of use of gaming activities in various game organizations and structures of the ice rink was found, where 12 of the 48 differences was statistically significant.