Abstract des Autors

Text přímo navazuje na článek Tělesná kultura a životní prostředí, který byl publikován v minulém čísle časopisu. Článek z pozic evoluční ontologie Josefa Šmajse zdůvodňoval tvrzení, podle něhož tělesná kultura ani tělocvičná aktivita nejsou funkčně zapojené do vývoje a stability přírodního systému, ale jsou naopak součástí růstového „metabolismu“ protipřírodně orientované kultury. Cílem tohoto textu je z pohledu evoluční ontologie poukázat na různou míru i způsob protipřírodního působení tělocvičné aktivity, ale také načrtnout její „pro-přírodní“ potenciál. Autor si pomocí běžných obecných metod filosofie (analýza, syntéza, zobecňování, konkretizace, abstrakce, komparace, explikace atd.) všímá spojení tělocvičných aktivit s kulturou. Tělocvičné aktivity se v tomto smyslu liší tím, v jaké míře jsou destruktivní vůči přírodě a rovněž tím, zda je problémem jejich přímé či zprostředkované působení. Zprostředkované negativní důsledky tělesného cvičení pro přírodní systém jsou výsledkem (různě těsného) spojení s ekonomickým subsystémem kultury, který je v současnosti silně orientován na zvyšování všeobecné spotřeby. Potenciální „pro-přírodní“ orientace tělesné kultury by se podle autora mohla uskutečnit prostřednictvím určitého příklonu k původní přirozené funkci pohybu, kterou je emoční, kognitivní a behaviorální vrůstání živých systémů do přírodního prostředí. Autor tak dospívá k závěru, že cestou „pro-přírodně“ orientované výchovy a vzdělání („naturalizace“) by se tělesná kultura mohla v budoucnu zapojit do potřebné „biofilní“ rekonstrukce kultury. Verf.-Referat

Abstract des Autors

This text extends the article Physical culture and environment which was recently published in this journal. That article gave reasons for physical culture and exercises (as well as all human cultural activities) which are not integrated functionally into the development and stability of nature, but they are integrated functionally into the growth of culture that is anti-natural. The aim of this text is to show a different rate as well as a different mode of anti-natural impact of physical culture. Another goal is to sketch a positive natural potential. The author’s concern is with the connection between physical exercises and culture by general philosophical methods (analysis, synthesis, generalization, specification, abstraction, comparison, explication, etc.). Physical exercises differ in degree of destructivity against nature and also by their different mode of impact – direct or mediated. Mediated impact is given by the intensity of connection with an economical subsystem of the culture which is strongly focused on a general consumption today. The author also is concerned with the possibility of a “biophile” orientation of culture. This possibility is hidden in the “reversion” to a natural function of the movement that is emotional, cognitive and behavioural intergrowth living systems into a natural environment. Thus the author concludes that physical culture could join the intentional “biophile” reconstruction of the culture by its nature oriented enlightenment (“naturalization”). Verf.-Referat